Kdo byl Mikuláš Dačický?
Mikuláš Dačický pocházel z rodu erbovních měšťanů Dačických z Heslova. Jeho otcem byl Ondřej Dačický, dříve zvaný Ondřej Křivoláček, matka se jmenovala Dorota z Práchňan. Bratr Václav Dačický z Heslova založil na tvrzi Lorec, zakoupené jejich otcem Ondřejem, dodnes existující pivovar.
V mládí byl Mikuláš poslán na výchovu do kláštera v Kladrubech k opatu Wronovi, ale není známo, co a jak se tam naučil. V patnácti letech, po smrti otce, se vrátil do Kutné Hory. Nevykonával žádné řemeslo, ale žil z velkého dědictví, které mu zanechal otec. Dodnes se traduje místní rčení: „Tys divoký jako Dačický“. Aby se stal váženým měšťanem s domovským právem, získal jako čtyřiadvacetiletý své „sousedství“ nákupem kutnohorského domu, který však záhy po dvou letech Mikuláš z důvodů svých hospodských eskapád prodává.
V roce 1582 se v kutnohorské krčmě U Svobodů střetl v souboji s Felixem Novohradským z Kolovrat. Mikuláš svého soka v souboji zabil a několik následujících let strávil ve vězení a soudními jednáními. Nakonec byl spor s vdovou po Novohradském urovnán smírem a pokutou 125 kop grošů. V roce 1590 se oženil s Alžbětou Mládkovou. Manželství trvalo přesně dvacet let, ale zůstalo bezdětné. Ke konci života začaly Mikuláši docházet peníze, jednak vinou dlouhotrvajících soudů ohledně souboje s Novohradským, jednak i samotným úpadkem dolování stříbra v Kutné Hoře.
I přes bouřlivý život navázal na rodovou kroniku a stal se tak jejím nejznámějším a nejpilnějším autorem - proto je jí přisouzeno i jeho jméno (Paměti Mikuláše Dačického z Heslova). Tuto kvalitní měšťanskou kroniku začal sepisovat již jeho pradědeček, Bartoš z Práchňan. Dalšími nejvýznamnějšími autory byli Mikuláš z Práchňan a Ondřej Dačický. Mikuláš Dačický zápisy svých předků pročistil, upravil a nově seřadil a vtiskl celé kronice svůj osobitý styl. Zaznamenával i mnoho informací o soudobých poměrech, které bychom dnes hodnotily jako orální historii, ty však nebyly vydány tiskem a jsou uchovány jen jako črty a poznámky v archivních deponátech.
Jako znamenitý kronikář a český patriot, hrdina doby, téměř v akčním podtextu, se stal hlavní postavou her Zvíkovský rarášek a Paní mincmistrová Ladislava Stroupežnického, Žena nejsou housle, abys pohrál na stěnu je zavěsil Ladislava Kadlece a filmu Cech panen kutnohorských Otakara Vávry.
Dačického tvorba:
- Prostopravda
sbírka pořekadel a básní, většinou satirických, nezřídka přisprostlých. - Tragédie Masopusta
báseň ve formě dialogu určená k masopustním hrám. - Paměti M. Dačického z Heslova
kronika rodu Dačických a Kutné Hory