Nárožní předhusitský dům č.p. 41 Historie Dačického domu

Kdy přesně byl Dačický dům postaven nevíme. Jádro nárožního domu čp. 41 tvoří zadní podsklepená komora, která byla patrně jako jediný ucelený pozůstatek předhusitského domu začleněna do organismu velkorysé pozdně gotické přestavby.

Čím vším byl Dačický dům...

Ačkoliv dům figuruje již na začátku první dochované městské knihy z let 1426 – 1489, lze spojit výraznou přestavbu domu až s obdobím po roce 1500, resp. před 1506.

Dům nesl v té době pojmenování „Biskupský“, neboť jej kutnohorští šepmistři dali přestavět pro světícího biskupa utrakvistické církve Filipa Villanuovu Sidonského, který zde pobýval od vánoc 1506 až do své smrti v říjnu 1507. Z tohoto období pochází žebrová klenba zadní komory (tento prostor patrně sloužil jako biskupova soukromá kaple), a další gotické prvky v domě.

Náročná rekonstrukce domu v této době se také projevila výběrem stavební huti, která vystavěla klenbu kaple na přístěnných příporách charakteristických pro přestavbu kutnohorského Hrádku kolem roku 1500. Dům dostal v této přestavbě také dnešní patrovou hmotu s cihlově klenutými oblouky loubí, s velkoformátovými okny ve fasádách a patrně také arkýřem v patře západní fasády neseným třemi dřevěnými konzolami.

16. a 18. století

V roce 1536 koupil dům Ondřej Křivoláček, zv. Dačický a jemu a jeho manželce Dorotě z Práchňan se zde v roce 1555 narodil syn Mikuláš Dačický. Význačnější vzrůst kupní ceny domu v druhé polovině 16. století svědčí o renesanční úpravě, která se projevila zmenšením oken v severní fasádě a pokrytím celého obvodového pláště psaníčkovým sgrafitem.

Dům za třicetileté války patrně nezchátral, jak tomu bylo v případě téměř polovinmy domovního fondu Kutné Hory, k další přestavbě došlo na sklonku 17. století a především ve třetí čtvrtině 18. století. Tehdy byl změněn vnější vzhled domu novou fasádou, která odstranila gotický arkýř, srovnala okenní otvory v duchu barokní symetrie a dodala zdobný štukový dekor.

19. století

Po roce 1800 v rámci první klasicistní přestavby domu, byla překlenuta původní ulička mezi domy čp. 41 a 42, jak zachycuje první půdorysný plán města od F. J. Schaffuse z roku 1813. Druhá, výraznější přestavba v období klasicismu se uskutečnila mezi lety 1841 – 1842. Došlo ke kompletní výměně stropní konstrukce nad přízemím i patrem, výraznou proměnou prošla dispozice, kdy v domě byly zřízeny činžovní byty, a zazděno bylo podloubí. Přibližně o deset let později pak ještě byla kompletně vyměněna střešní konstrukce podle dosud dochovaného plánu.

20. století

Dvacáté století mělo pro dům spíše devastující účinky. Nejprve dům sloužil jako hlavní část restaurace zv. U Šašků, později však byl znárodněn a připadl do vlastnictví Města Kutná Hora. V sedmdesátých letech proběhla necitlivá adaptace na byty s provozovnou v přízemí.

Přesto je však nesporné, že Dačického dům patří ke kmenovým stavbám památkového fondu města Kutná Hora zapsaného na listinu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Je významný svým zachovaným pozdně gotickým jádrem a vrcholně barokní fasádou se zbytky gotických prvků, svojí hmotou vytvářející nároží Komenského náměstí a Rejskovy ulice a z kulturně historického hlediska jako někdejší sídlo utrakvistického biskupa a rodiště kronikáře Mikuláše Dačického z Heslova.

 

Chcete více informací nebo si objednat prohlídku?

Pošlete nám zprávu nebo nám zavolejte!